Dračí rozhovory

Tento článek vznikl trochu náhodou, když jsem psal sérii esejí do školy. Jelikož má výsledek kolem dvou tisíc slov, rozhodl jsem se jej dát jako jeden článek i sem na blog. Začneme úvodem, který je zamyšlením nad současností pojmů pravice a levice a rozdělováním politických stran obecně. Následně si vysvětlíme neefektivitu demokracie a navážeme pár nápady, jak by se hlavní problémy daly napravit.  Pojmy levice a pravice, i když je média ze zvyku často používají, v poslední době do značné míry ztratily smysl. Domnívám se, že dnešní volby už nejsou soubojem společenských tříd či několika základních představ o činnosti státu, jako to mu bylo v počátcích demokracie. Ne, že by společnost nebyla rozdělená. Dělí ji však nové, moderní fenomény. Dnešní strany se většinou jako pravicové či levicové ani příliš nenazývají (nebo ne často), ani lidé často neví, zda je jejich oblíbená strana levicová, nebo pravicová (zejména modernější strany jako ANO nebo Piráti, které nemají pravolevou tradici ...

Všichni o ní mluví. Ministři ji doporučují. Mobilní operátoři posílají SMS s prosbou o instalaci. Všude se propaguje. Označuje se dokonce za hlavní část chytré karantény. Aplikace erouška.  Ukážeme si, že není tak efektivní, jak se může zdát. Podle našich teoretických i praktických výpočtů se ukazuje, že využívání aplikace není žádoucí.  Zde si rozebereme, jak jsme k tomuto verdiktu došli.  Za denní přírůstek budeme považovat 3000, což bude přibližný průměr poslední doby. Nezajímá nás přírůstek nakažených, ale potvrzených nakažených, protože jedině před nimi se dá touto aplikací chránit. Je pravděpodobné, že v dalších dnech toto číslo poroste, zejména s počtem testů a výběrem více podezřelých subjektů.  Počet dnů od nakažení do začátku karantény uvažujme 5. To zahrnuje inkubační dobu, vyšetření a výsledek vyšetření. Tato doba může být i delší, ale s narůstající dobou klesá nakažlivost pacienta. V kterýkoliv den potom bude po Česku chodit 15000 nakažlivých lidí, kteří...

(Bílí) muži, nenechte se diskriminovat!  Nebo by se dalo říct muži obecně. Ale o černé se teď všichni zajímají, jsou cool... Bojuje se za práva černých, ale ignorují se další příklady diskriminace. A diskriminace mužů patří mezi ty méně zmiňované, i když nejvíce rozšířené. I když nejsou menšinou. I když jsou bílí.  Mluvit o této diskiminaci mi přijde zajímavé a důležité, protože se o ní obvykle nemluví. Lidé vnímají některé skupiny, o nichž je cool mluvit v souvislosti s diskriminací (černoši, homosexuálové, transgender osoby, osoby na vozíku atd). Pak jsou takoví, které diskriminují skoro všichni a kdo na tuto diskriminaci poukáže, je většinou tou většinou odsuzován (pedofilové, zoofilové). I těm se budeme věnovat. Diskriminace mužů je zcela jiná skupina. Sami o sobě nejsou kontroverzní naopak vůbec, proto by lidi ani nenapadlo, že jsou diskriminováni. V tom je tato diskriminace plíživě nebezpečná.  Nápad na tento článek a uvědomění si diskriminace mužů přišly ve chvíl...

Je to hrozný svět netolerance v poslední době, zejména na internetu (který ale prosakuje i mimo něj). Ukazuje se to ohledně viru nebo ještě víc kolem black lives. Stačí, aby člověk řekl, že na černých/bílých životech záleží, což je tvrzení, o kterém by ještě před rokem málokoho napadlo pochybovat, a hned se najdou lidi, co mu budou nadávat, nebudou s ním mluvit nebo dokonce jej vyloučí ze zaměstnání (i když s tímto výrokem souhlasí, ale zařazují si jej kvůli němu do stereotypní skupiny nebo předpokládají, že na těch druhých životech podle něj nezáleží).  Lidé se už ani neshodnou na tom, jestli je korektnost správná... Copak není korektnost jiným slovem pro správnost? Lidé můžou mít různé názory na to, co je korektní (správné), ale jak můžou být „proti korektnosti“, to mi nebere hlava.  Pro spoustu lidí je důležité být „proti něčemu“. Lidé tím získávají pocit identity, sounáležitosti, pocit nezávislosti. Identita se dá najít ve všem. Odpůrci imigrace se stávají samozv...