Diskriminace mužů

(Bílí) muži, nenechte se diskriminovat! 

Nebo by se dalo říct muži obecně. Ale o černé se teď všichni zajímají, jsou cool... Bojuje se za práva černých, ale ignorují se další příklady diskriminace. A diskriminace mužů patří mezi ty méně zmiňované, i když nejvíce rozšířené. I když nejsou menšinou. I když jsou bílí. 

Mluvit o této diskiminaci mi přijde zajímavé a důležité, protože se o ní obvykle nemluví. Lidé vnímají některé skupiny, o nichž je cool mluvit v souvislosti s diskriminací (černoši, homosexuálové, transgender osoby, osoby na vozíku atd). Pak jsou takoví, které diskriminují skoro všichni a kdo na tuto diskriminaci poukáže, je většinou tou většinou odsuzován (pedofilové, zoofilové). I těm se budeme věnovat. Diskriminace mužů je zcela jiná skupina. Sami o sobě nejsou kontroverzní naopak vůbec, proto by lidi ani nenapadlo, že jsou diskriminováni. V tom je tato diskriminace plíživě nebezpečná. 

Nápad na tento článek a uvědomění si diskriminace mužů přišly ve chvíli, kdy jsem na Instagramu viděl příspěvek, kde stálo „jsi milovaná“, který byl určený pro psychicky nemocné lidi (asi jenom ženy). Napadlo mě, že je škoda, že není cílený i na muže, kterým jako by říkal „jsi ignorovaný“. Autorům příspěvku a čtenářům to nejspíš přijde v pořádku, ale co kdyby se příspěvek obracel jenom na jinou skupinu, jako na bílé lidi či jenom na Romy? Snad by si lidé uvědomili jeho diskriminační charakter… 

Když popřejeme jen bílým lidem, aby byli šťastní atd, je to špatné. A když popřejeme ženám, aby byli šťastné, je to stejně špatné, protože proč by muži neměli být šťastní? Přesto se s psychickou podporou často až nepochopitelně výlučně počítá pro ženy.

Boj proti rasismu je jistě správný, ale nemělo by se zapomínat i na další problémy. 

Psychické nemoci se často spojují se ženami, ale obvykle srovnatelně často postihují muže, kteří prožívají to samé utrpení. A ještě větší, protože se od nich čeká, že jej nebudou prožívat či jej budou skrývat. Pak sami sebe odsuzují, radši o tom nemluví, neřeší to a když jo, ostatní o nich špatně mluví. Společnost má představu o toxicky maskulinním muži, který je drsný, bezcitný, nemá emoce, nemůže mít psychické problémy, případně je skrývá, drží v sobě, je úplně jednoduchý, pořád je happy a zajímá ho akorát tak aby osouložil co nejvíce lehkých holek na párty. Když člověk potíže skrývá, můžou být horší, než když o nich promluví. A řeči typu „buď chlap“ mu nepomáhají. Muži nejsou jen ti zlí, co jenom ubližují ženám a ženy nemají právo ubližovat mužům. Pryč s předsudky o bezcitných supermanech (a křehkých ohrožených ženách). 

My muži jsme normální lidé. Máme právo být jacíkoliv a nemusíme hrát žádné role na úkor našeho psychického zdraví. Jsme úplně stejně zranitelní jako ženy (a ti, kteří již něco těžkého prožívají, jistě potřebují pomoc více než zdravé ženy, byť z nějakého důvodu je více cool nabízet pomoc nepotřebným ženám než potřebným mužům). A proto není důvod, aby se diskuze o psychickém zdraví týkala především žen.  

Často si neuvědomujeme, jaké diskriminaci v běžném životě musíme čelit. A obvykle ji sami podporujeme, místo abychom se jí postavili, ve snaze být „správnými muži“ (wtf vůbec znamená být správný muž, existují i nesprávní?).

Je v pořádku říct si o pomoc.
Je v pořádku říct, jak se cítíte.
Je v pořádku prožívat depresi/úzkost/cokoliv včetně problémů, které nejsou „cool“ a nejsou známé. 
Je v pořádku plakat a projevovat emoce jiné než ty děsně frý a iksajtyng. 
Je v pořádku chovat se bez ohledu na očekávání společnosti. 
Zasloužíte si lásku, porozumění, podporu, soucit. 

Ať jste jakéhokoliv pohlaví. 

Všichni mají nárok být milovaní, nemocní. Mají nárok na podporu a pochopení. Mají nárok být upřímně takoví, jací jsou bez toho, aby hráli nějaké role pro společnost. Muži i ženy. Nebojte se postavit za svoje práva. Nejen na základě barvy, každý se může stát objektem diskriminace, i když není menšinou. Některé diskriminace jsou totiž už (a pořád ještě) „normální“ a očekávané. To je dělá ještě horší.

Bojujte proti genderovým stereotypům psychiky a psychického zdraví.