Superpočítač Fugaku a Kurzweilova předpověď

Před rokem svět poznal nový nejvýkonnější superpočítač. Stal se jím japonský Fugaku. 
Rychlost počítače Fugaku je 442 petaFLOPS. (Původně 416 petaFLOPS, což bylo zvýšeno na podzim 2020.) Když tento počítač zakreslíme do grafu, který Ray Kurzweil nakreslil v roce 2005, zjistíme, že bude přesně na čáře.

Obdivuhodná předpověď. I když by se dalo čekat, že díky paralelizaci a datovým centrům se sofistikovanými počítačovými sítěmi budou upřednostněny a tato předpověď bude tedy příliš optimistická, není to tak. Ve skutečnosti přesnost této předpovědi dokonce kontrastuje s Kurzweilovou předpovědí celkového výpočetního výkonu lidstva a výpočetního výkonu na tisíc dolarů, které pro rok 2019 silně nadhodnotil (vizte můj článek o jeho předpovědích pro rok 2019). 

To však není vše. Pro výpočty, jaké se dnes používají v umělé inteligenci (tzv. mixed precision benchmark) počítač Fugaku dosáhl 1,4 exaFLOPS. To by bylo dokonce nad Kurzweilovou přímkou. Jsou to právě výpočty pro AI, které dnes nabývají na důležitosti. Jak jsou neuronové sítě stále hladovější po výkonu a mají k dispozici stále více dat, která se dají využít, větší výkon se prostě hodí. 

Dnes již nemají superpočítače takové místo jako dříve, stále jsou však nenahraditelné. Pro které úkoly je lepší využít superpočítač než síť méně výkonných počítačů? Pokud se vypočítávaný úkol nedá rozdělit na více částí, třeba když se částečné výpočty vzájemně ovlivňují. Rovněž pohyb mezivýpočtů po síti by brzdil výpočet v případě komplexních simulací. Proto se třeba pro předpověď počasí nebo vývoj léků stále používají převážně superpočítače. 

Spojené státy připravují (původně pro rok 2021) exascalové (tedy minimálně 1 exaFLOPS) počítače Frontier a Aurora.