Společně to zvládneme, ale za jakou cenu?

Epidemie covid-19 jako by odhalila to nejhorší v nás. Média prodávají strach více než kdy dřív, lidé přeceňují vliv aktuálních zpráv, politici podnikají zmatené kroky, fake news se šíří, svoboda je omezována a vláda se snaží získat ještě větší moc atd.
Jeden čas dokonce platilo, že kdo kritizuje vládu, je zrádce a spojenec covidu. Kdo nevěří rouškám, je nejhorší zločinec a vrah seniorů. Tak holt fungují sociální sítě. Vždycky je něco cool a podle toho se posuzuje vše ostatní. Když je cool covid-19, je špatné kritizovat vládu, protože ta proti němu bojuje. Nemůže být cool covid-19 a kritické myšlení zároveň, ne?

Naštěstí už se to mění a opozice i média kroky vlády zpochybňují. Jestli opatření byla diskutabilní (i když se to lidé báli říct), jejich ukončování je ještě více problematické. O tom ale zde nebude řeč.
Co mě zaujalo je, že se ukazuje, že epidemie vůbec nebyla tak vážná a že převažuje škodlivý efekt opatření nad škodlivým efektem nemoci (nebo než pozitivní efekt opatření). Samozřejmě jsou to jen spekulace, neboť neznáme, jak by vypadal svět bez opatření. Chytří lidé ale od počátku věděli, že média situaci přehánějí. I já jsem si myslel, že když ještě byla nemoc v Číně, že to není tak zlé. Pak se objevili první tři nakažení v Česku a vypukla panika. Ono je to tady! Když vláda zavřela školy a obchody, přestalo být cool epidemii zlehčovat a i oni chytří lidé se přidali k hysterii. Zajímavé je, že na nemoci samotné se nic nezměnilo. Já osobně si myslím, že je nemoc daleko méně vážná, než jak to prezentují média a méně vážná, než aby přísná opatření byla v pořádku.

Objevily se články oslavující lidský život coby nejvyšší hodnotu nesrovnatelnou s čímkoliv ostatním. Jejich autoři zapomínají, že životy (a kvality životů) všech, nemocných či zdravých, jsou na ekonomice závislé. Každé narušení dnešního složitého světa se někde projeví. Je snadné podlehnout zdání, že ztráta jednoho života je tragédie, ale ztráta milionů je statistika. A přece z historického pohledu je Mao Ce-tung jeden z největších vrahů. Ne proto, že by je osobně zabil, ale proto, že mu nefungovaly politická opatření (miliony zabít nařídil, ale většina obětí zemřela v důsledku nepovedené politiky).
Rovněž se může zdát, že oběti ekonomických opatření jsou nejisté, daleko v prostoru i budoucnosti. To však neznamená, že jsou méně skutečné.

Teď jsem našel tyhle, ale určitě jich bylo daleko víc.
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/podle-zemana-nelze-obetovat-lidske-zivoty-za-ekonomicky-rust/1878698
https://www.lidovky.cz/nazory/kambersky-kolik-stoji-627-mrtvych-denne-pane-tumo.A200321_105655_ln_nazory_sei
https://www.info.cz/nazory/pur-ekonomika-nestoji-nad-zachranou-lidskeho-zivota-popreli-bychom-vyvoj-za-poslednich-100-let-44635.html 

Dovolím si okomentovat ten poslední, mimořádně hloupý, jelikož mám komentář už delší dobu připravený :D Je to kritika jednoho komentáře v novinách. 
V úvodu se dozvídáme, že původní úvaha je vadná (může být úvaha vadná?). Následuje přesvědčení, že stačí jednoduchý přepočet, abychom poznali počet mrtvých. To není pravda. Nedá se předvídat chování viru nebo veřejnosti při jiném postupu vlády. Rovněž tehdy byla představa o tzv. smrtnosti jiná než dnes. Opatření prý zachovávají zdravotnictví, které by se jinak zhroutilo. Ona ale nejen zachovávají zdravotnictví, ale taky ho omezují... Kdyby se lidé viru tolik nebáli, lékaři by nezavírali ordinace, nebyli by v karanténě, nepracovali by 12 hodin denně atd. V důsledku tohoto stavu bude zdravotní sektor bez peněz. Také jsou zprávy o obětech (a ještě více budoucích obětech) lidí, kteří zemřeli/zemřou kvůli strach jít k lékaři nebo protože je lékaři odmítli. Dále autor prohlašuje, že problém je, že pokrok stojí na záchraně životů. Nevidím v tom problém a vlastně si to nemyslím. Pokrok je jakékoliv zvětšení pořádku, komplexní proces, který životy nejen zachraňuje, ale také zkvalitňuje, udržuje, vytváří či brání jejich vzniku. Není známé, v jakém poměru je důležitost množství našeho času a způsob/kvalita jeho využití. Je ale jasné, že prázdný nevyužitý život je zbytečný. Nejde například kvůli záchraně umírajících neléčit nemocné a jen čekat, až i oni budou umírat. Myšlenka, že seniory musíme zachraňovat, jelikož jim něco dlužíme, je roztomilá, ale nedává smysl, pokud autor zároveň tvrdí, že život je to nejcennější. Pokud chceme udržet co nejvíc lidí při (kvalitním) životě, musíme dodržovat pravidla pro rozdělování peněz a pokud je záchrana někoho příliš drahá, není správné jej zachraňovat. Za stejnou částku se zachrání více lidí. 
Na konci článku je ještě nezbytný útok na myšlenky samotné, že spadají do minulosti, darwinismus, naznačení, že autoři mohou za krizi (souvisí se zvěrstvy, obří krizí, zaplatili jsme to všichni, ale jich se to nedotklo, ukažme si na ně!). Až tento závěr prozrazuje, že autor vlastně nemá argumenty, jinak by se k osobním útokům nesnížil. 
Jediná zajímavá myšlenka je, že neumírání přináší prospěch. Bohužel není dále rozebrána, což je škoda, protože původní článek je vlastně o tom, že přináší neprospěch.

Nevěřím, že všechna ta opatření jsou správná.

Vědci přišli na to, že na covid-19 umírá kolem 0,18 % nemocných. Tedy pravděpodobnost, že po nakažení zemřete na tuto nemoc, je prý stejná, jako že do roka zemřete z jiného důvodu. Na chřipku umírá asi 0,1 % pacientů a to ji má pravidelně více lidí).
https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/umrtnost-na-covid-19-je-podle-studii-mnohem-nizsi-nez-uvadeji-statistiky-40321553
https://news.berkeley.edu/2020/04/24/study-challenges-reports-of-low-fatality-rate-for-covid-19/
V některých oblastech je to více, zatím se neví proč. Většina nových studií se shoduje, že „smrtnost“ není přes 2 %. Samozřejmě záleží na spoustě faktorů, jako věkový průměr státu, věkový průměr pacientů, úroveň zdravotnictví a kapacita zdravotnictví, počet zachycených mrtvých, počet zachycených nakažených, genové dispozice nebo způsob počítání komorbidit.

Proto není možné určit jediné číslo podílu zemřelých (který se i v čase mění). Není to ani důležité vyčíslovat pro průměrného člověka, protože víme, že starší jsou více ohrožení atd.
Je jasné, že jsou v této statistice velké rozdíly, ale je pravděpodobné, že při funkčním zdravotnickém systému nebude dlouhodobě umírat více než 2 % nemocných.

Také skoro všichni zemřelí měli zároveň nějakou vážnou nemoc (vysoký krevní tlak, diabetes, obezitu a další).
https://www.the-hospitalist.org/hospitalist/article/220457/coronavirus-updates/comorbidities-rule-new-yorks-covid-19-deaths
Naopak se ukazuje, že riziko smrti nesouvisí s věkem (starší lidé mívají horší zdravotní stav). Větši riziko úmrtí, snad kvůli životnímu stylu, mají muži. Dá se říct, že spousta z obětí covid-19 by za krátký čas zemřela i bez něj. Čistě na koronavirus prý zemře jen málo lidí. Snad by se zemřelí na virus měli raději rozdělit mezi další příčiny smrti podle toho, jaký podíl na jejich smrti měly? 
Je tedy jasné, kdo je ohrožený a má si dávat větší pozor. Proč to prostě nenechat na lidech samotných?

Lidé mají pocit, že se děje něco mimořádného, všechno tomu nasvědčuje. Vláda šílí, média se předhánějí ve fantastických titulcích (a poněkud bizarně se chlubí rekordní sledovaností/návštěvností). Informují o každém jednom nakaženém a zemřelém. Lidé zapomínají, že epidemie či umírání jsou běžné věci, pravidelně zaznamenáváme chřipkové epidemie a počet nakažených se uvádí na 100000 obyvatel (běžně je to nad 2000) a počet mrtvých se vůbec neuvádí. Koho by napadlo, že dál se umírá i na rakovinu, infarkt a při dopravních nehodách, máme přece našeho strašáka. Na světě i v Česku podle oficiálních údajů zemřelo na covid-19 nejspíš méně lidí, než kolik jich zemře za den. 
Na chřipku umírají ročně v Česku běžně tisíce lidí (například před dvěma roky byla velká epidemie), o kterých se sotva někdy napíše, lidé nestojí o očkování, nenosí roušky a vláda neomezuje život ve státě. 

Média prodávají strach, lidé se bojí, vláda se jejich strach snaží uspokojit přehnanými opatřeními, Babiš se nechá slyšet, že mu nezáleží na státním rozpočtu. Pár lidí samozřejmě umřelo nebo se nakazilo, ale jinak se epidemie dostala celkem pod kontrolu, veřejnost je spokojená, ale lidé neřeší, za jakou cenu to bylo, jestli to bylo přiměřené. Na světě prý kvůli viru přibylo asi 110 milionů lidí, kteří nemají co jíst, omezila se svoboda lidí, roste moc vlád, všude strach, úzkost, krachují restaurace, letecké společnosti, cestovní kanceláře atd, lidé bez práce, inflace, zadlužení státu, lidé umírají, protože se bojí k lékaři, podceňují prevenci vážnějších onemocnění, zvířata v zoo umírají, nemají co jíst. Gratuluji k „úspěšnému“ zvládnutí epidemie. Všude zní nicneříkající "společně to zvládneme". No jistě. Ale za jakou cenu? To se neřeší, média dokonce informují o tom, že je třeba virus zvládnout za jakoukoliv cenu a že na zlé ekonomice nezáleží, důležití jsou jenom hodní senioři a záchrana každého života stojí za všechny peníze světa. Ale co bude s ostatními lidmi? S lidmi bez práce, s lidmi, co budou žít v narušené ekonomice, s miliony, co nemají co jíst? A zajímá to někoho? Nezajímá! Není to důležité! Jde jen o nás, o naše prarodiče a o to, že to společně zvládneme.

Společně to zvládneme?
Na závěr mi dovolte zamyšlení nad formulkou, která se objevuje docela často.
Proč ve spoustě reklam zaznívá, že to „společně zvládneme“ nebo že to „dáme“? To je zase marketingový kec. Někdo se nakazí, někdo umře, většina přežije, jako vždycky s každou nemocí. Nebo jak by mělo vypadat, že to nezvládneme? A jak ví, že to zvládneme? A proč to říkají v reklamách? Vidím to jako takovou bezduchou frázi nebo ještě hůř, jako snahu propojit svoji firmu a konec epidemie? Že to jako zvládneme díky té firmě? No samozřejmě bez jejich firmy by byl konec světa! Vyždímat z epidemie koronaviru co nejvíce citečků pro PR? Udělat z diváků reklamy hrdiny, protože patří do společnosti, která „to zvládne“? Pokud vím, tak v USA se za hrdiny považují i lidé, co zvládnou nechodit na místa, kam se nemá chodit, samozřejmě s podporou celebrit... Hlavně spolu a společně, to je cool slovo a vytváří to pocit, že jsme všichni propojení a zodpovědní, hrdinní bojovníci s covid-19, i když ta fráze vlastně nic neznamená, ale reklama musí hlavně dobře znít. Já chráním tebe, ty chráníš mě, spolu to zvládneme, jsme tu pro Vás i v nelehké době, jsme s Vámi, přitroublá hesla proti covid-19! Ještě by tam mohly být roztomilé kočičky.

Komentáře